Investiční zlato a stříbro pod lupou - Červencová odolnost drahých kovů

Zlato vstupovalo do července na úrovni kolem 4 013 USD za unci, tedy přibližně 85 400 Kč. Stříbro se pohybovalo kolem 58,72 USD za unci, což odpovídalo přibližně 1 250 Kč.

Po velmi silném začátku roku prošly oba kovy výraznou korekcí. Zatímco zlato se z lednových maxim postupně stáhlo, stříbro zaznamenalo ještě výraznější pokles. Vývoj ovlivnily zejména změny očekávání ohledně měnové politiky, geopolitické události a výběr zisků investorů. Dlouhodobé fundamenty trhu se však zásadně nezměnily.

Tlak na drahé kovy v první polovině měsíce

Mezi 1. a 10. červencem se zlato pohybovalo přibližně mezi 3 976 a 4 183 USD, zatímco stříbro oscilovalo mezi 57,70 a 62,80 USD.
Vývoj ovlivňoval především jestřábí postoj Fedu a očekávání vyšších úrokových sazeb. Ty pak zvyšují výnosy dluhopisů, což zvyšuje náklady příležitosti pro držení bezúročných kovů a omezuje jejich růst. Negativně působil také silnější americký dolar. Na trh doléhaly rovněž korekce cenových výhledů velkých finančních institucí a uklidnění energetického trhu, které zmírnilo obavy z dalšího růstu inflace. U stříbra navíc přetrvávaly obavy z ochlazování průmyslové poptávky, zejména v klíčových sektorech, jako jsou solární technologie a automobilový průmysl.

Jestřábí tón FEDu

Výraznější pohyb přišel v týdnu od 13. do 17. července. Zlato se v tomto období obchodovalo přibližně mezi 3 966 a 4 085 USD za unci, stříbro mezi 54,90 a 59,29 USD.
Silným impulzem byl projev guvernéra Fedu Christophera Wallera, který trh vyhodnotil jako nečekaně jestřábí. Zlato v reakci krátkodobě propadlo o více než 3 % a  krátce otestovalo psychologickou hranici 3 994 USD/oz. Investoři následně zvýšili očekávání, že by Fed mohl do konce roku přistoupit k dalšímu zpřísnění měnové politiky. Vyšší sazby a výnosy amerických dluhopisů tak vytvořily na drahé kovy další tlak.
Naopak červnová inflace v USA překvapila příznivějším výsledkem. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 3,5 %, což bylo pod očekáváním trhu. Nižší inflace sice krátkodobě podpořila drahé kovy přes slabší dolar, současně však snížila potřebu zlata jako bezprostředního zajištění proti akcelerující inflaci.

Konec července přinesl stabilizaci

Od 20. do 31. července se zlato pohybovalo v pásmu 4 007–4 159 USD, zatímco stříbro mezi 56,36 a 60,25 USD.

Trh nadále sledoval geopolitické napětí na Blízkém východě a vývoj cen ropy. Zprávy o možném obnovení diplomatických jednání mezi USA a Íránem na konci měsíce snížily rizikovou přirážku na trzích. Pokles cen ropy uvolnil tlak na okamžitý růst inflace.
Fed na červencovém zasedání ponechal úrokové sazby beze změny. Nejistota ohledně dalšího směřování měnové politiky však přetrvávala a jestřábí rétorika zůstala jedním z hlavních faktorů ovlivňujících cenu zlata.
Důležitou oporou trhu byly také pokračující nákupy fyzického zlata centrálními bankami, které pomáhaly vytvářet cenové dno kolem 4 000 USD za unci.
U stříbra působila podpůrně průmyslová poptávka a přetrvávající deficit na trhu. Významnou roli hrála také poptávka ze sektoru zelených technologií.

Červenec ukázal sílu i odolnost drahých kovů

Červencový vývoj potvrdil, že ceny zlata a stříbra zůstávají citlivé na změny úrokových očekávání, vývoj dolaru i geopolitickou situaci. Přestože zlato během měsíce několikrát čelilo výraznému prodejnímu tlaku, dokázalo se držet kolem klíčové hranice 4 000 USD za unci.

Pro dlouhodobé investory tak zůstávají důležité nejen krátkodobé cenové výkyvy, ale především faktory, které stojí za dlouhodobou poptávkou po drahých kovech – diverzifikace rezerv centrálních bank, průmyslové využití stříbra a role zlata jako uchovatele hodnoty v období ekonomické a geopolitické nejistoty.